Index prosperity regionů 2026 opět porovnal kvalitu života ve 206 českých mikroregionech. Stejně jako loni zvítězil Turnov, který obhájil první místo díky vyrovnaným výsledkům napříč všemi oblastmi života. Druhé místo patří Luhačovicím a na třetí příčku se letos posunul Žamberk.
Žebříček ukazuje nejen silné stránky regionů, ale také problémy, které se v Česku prohlubují, například úbytek lékáren či nedostatek lékařů.
Turnov: nejlepší místo pro život v Česku 2026
Turnov si vítězství zopakoval už podruhé. Ačkoliv v žádném ze sedmi pilířů nezískal absolutní prvenství, jeho největší síla spočívá v rovnováze. Nejlépe si vede v oblasti volného času, kde obsadil 3. místo ze všech 206 ORP. Vyniká zejména vysokým počtem sportovišť na obyvatele, ale také širokou nabídkou turistických cílů, akcí, muzeí a galerií. Turnov boduje i v občanské vybavenosti, má 8. nejvyšší hustotu zastávek MHD a nadprůměrný počet restaurací a hospod. Je to mikroregion, který nabízí pestrý životní styl, dobrou dostupnost služeb a stabilní ekonomické zázemí.
Luhačovice: kulturní centrum s lázeňskou atmosférou
Luhačovice si udržely druhé místo. Zatímco Turnov je silný ve sportu, Luhačovice dominují kultuře. Mají největší počet kin na obyvatele v celé republice a patří mezi špičku i v počtu divadel, muzeí a galerií. Je to mikroregion, který nabízí klid, lázeňské prostředí, bohatý kulturní program a kvalitní služby. V oblasti sportovišť sice nejsou na špici, ale celková vyváženost a vysoká kvalita volnočasových možností jim zajišťuje stabilní druhou příčku.
Žamberk: největší skokan mezi nejlepšími
Třetí místo letos patří Žamberku, který se posunul z loňského 10. místa. Jeho největší předností je prostředí pro život, kde obsadil 2. místo v republice. Má 6. nejnižší kriminalitu a patří mezi nejlepší v třídění odpadu. Dobře si vede i v ekonomice a celkově působí jako stabilní, bezpečný a příjemný mikroregion s kvalitními službami. Je to příklad města, které dokázalo výrazně zlepšit výsledky napříč všemi pilíři.
Jak se žebříček sestavuje
Index prosperity regionů hodnotí mikroregiony podle 7 pilířů:
- Demografie a sociální struktura
- Dostupnost péče
- Ekonomika
- Občanská vybavenost
- Prostředí pro život
- Volný čas
- Vzdělávání
V roce 2026 se hodnotilo 49 indikátorů, tedy o 12 více než loni. Nově se sledovala například dostupnost bydlení, rychlost internetu, počet dobíjecích stanic nebo návštěvnost turistických cílů.
Jak dopadly kraje?
- Praha – nejlepší kraj, ale ne nejlepší mikroregion
Praha vede krajské pořadí díky vysokému podílu vysokoškoláků, podnikatelů, příjmů i husté síti služeb. V rámci ORP je ale až 9., protože ji trápí nedostupné bydlení, vysoká kriminalita a nízký počet základních škol. - Zlínský kraj
Vyniká nejlepší dostupností lékařské péče, což odpovídá tomu, že má nejvyšší věkový průměr obyvatel. - Kraj Vysočina
Silný v ekonomice i vzdělávání, má nejnižší podíl lidí v exekuci a dobrou dostupnost bydlení
Kde se žije nejhůře?
Na chvostu žebříčku jsou mikroregiony v Ústeckém a Karlovarském kraji, například Bílina, Podbořany, Louny, Litvínov či Most. Trápí je vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanost, vysoký podíl lidí v exekuci a slabá občanská vybavenost. Analýza upozorňuje na výrazný úbytek lékáren na venkově.
Když lékárník odejde do důchodu, často není náhrada, mladí farmaceuti míří do větších měst. To je problém i pro vítězný Turnov, který má v tomto ukazateli až 188. místo. Podobně klesá i počet praktických lékařů, zejména ve Středočeském kraji a v odlehlých oblastech. Nedostupnost zdravotní péče tak může být jedním z největších problémů budoucích let.
Připravila: Petra Adamcová, Zdroj informací: Index prosperity regionů ČR
