20. 12. 2013
Znáte všechny turistické atrakce České republiky? Kto říká ano, ten lže. Inspirujte se našimi tipy, ze kterých si vybere určite každý.
Přímetice, Jižní Morava
Přímětický krotitel blesků
Když se nad Znojemsko přihnala mračna černá jako bota, pršelo, duněly hromy a šlehaly blesky, lidé na oknech zapalovali svíčky zvané hromničky. Těm, kteří měli výhled na farskou zahradu, přinášely bouřky ještě jedno vítané divadlo – pana faráře, který ve spolupráci s běsnícími živly vylepšoval svou povětrnostní mašinu. Ten farář se jmenoval Prokop Diviš (1696–1765). V Příměticích ho dodnes připomíná malý památník a replika slavného bleskosvodu na návsi před kostelem sv. Markéty. Ve skutečnosti se jmenoval Václav Divíšek a narodil se v Helvíkovicích u Žamberka; v jeho rodném domku si můžete prohlédnout malou expozici. 15. června 1754 postavil na farní zahradě v Příměticích svoji první „machina meteorologica", mašinu proti povětří, a v roce 1760 pak na zvonici přímětického kostela instaloval další prototyp bleskosvodu. Protože však tvrdil, že jeho vynález ovlivňuje počasí, vystrašení poddaní z okolních vesnic jeho úžasnou mašinu zlikvidovali v přesvědčení, že právě ona způsobila letní sucha a vzápětí holomrazy, které zničily osevy a spálily vinnou révu. Přímětický farář mimo jiné také zkoumal vliv elektřiny na rostliny a živé organismy, byl průkopníkem elektroléčby a ulevoval lidem od revmatismu, lehkých ochrnutí, bolestí hlavy, krku, kloubů či zad. Jako z říše pohádek vypadá jeho další vynález, první elektřinou poháněný hudební nástroj na světě, který vydával 150 různých tónů. Diviš jej sestrojil roku 1753 a nazval jej Denis d´Or, Zlatý Diviš. Nástroj ještě stihnul představit u vídeňského císařského dvora, ale po smrti svého vynálezce se zázračný „denidor" záhadně ztratil – a druhý kousek, který Diviš sestavoval pro jistého klienta z Berlína, už nestihnul dokončit.
Dobruška, Královohradecko
Po stopách zakladatele abstraktního umění
Mezi české rodáky zvučných jmen patří průkopník abstraktní malby František Kupka (1871–1957). Jeden z nejvýznamnějších malířů minulého století, celosvětově oceňovaný a doma téměř přesto neznámý, dnes patří k autorům, jejichž díla trhají rekordy aukčních síní. Narodil se roku 1871 v Opočně, ale mládí strávil v nedaleké Dobrušce – a právě tady, ve sbírkách Vlastivědného muzea, se nalézají Kupkovy prvotiny. Tvoří součást stálé muzejní expozice nazvané Mládí Františka Kupky, kterou si můžete prohlédnout v interiérech historické radnice. Ve městě najdete také Kupkův památník od akademického sochaře Zdeňka Kolářského, stojící před budovou školy. Kupka studoval v Čechách jen krátce; odešel do Vídně a odtud v roce 1895 odcestoval do Paříže. Ve městě nad Seinou se záhy uplatnil jako kreslíř, karikaturista a ilustrátor. Kolekce Kupkových děl tvoří jeden ze základních pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových. Soubor 250 studií, kreseb a obrazů, která patří k nejucelenějším svého druhu na světě a má takřka nevyčíslitelnou hodnotu, si můžete prohlédnout v Museu Kampa, sídlícím v Sovových mlýnech na pražské Kampě. Další jeho díla objevíte v Galerii moderního umění v Hradci Králové a samozřejmě též v pražské Národní galerii, ve Veletržním paláci. Pro sběratele příběhů a zážitků ovšem možná bude stejně důležitá i výprava do Opočna. Nechte protentokrát stranou půvabný renesanční zámek s arkádovým nádvořím, letohrádkem, anglickým parkem a oborou a zkuste najít dům č. 6 v Zámecké ulici; pamětní deska vám připomene, že právě tady se 23. září 1871 František Kupka narodil.
Mohlo by vás zajímat:
zdroj: Kudy z nudy
