Shinrin-yoku se v Japonsku studuje na lékařských fakultách. Rozšířilo se do i dalších asijských zemí, kde je součástí veřejného zdravotního systému jako důležitý nástroj prevence civilizačních chorob.
Lesní koupele jako součást veřejného zdravotního systému
Japonský Národní program veřejného zdraví začlenil pod názvem shinrin-yoku lesní procházky do svých doporučení už roku 1982. Pod taktovkou Forest Therapy Society, nyní existuje 62 oficiálních léčivých lesů a 1 200 certifikovaných průvodců. Podle vědeckých pokusů, ten, kdo se pohyboval v lese v rámci této terapie, vykazoval mnohem „zdravější“ charakteristiky než účastník pokusu z městského prostředí. Je známo, že stromy uvolňují do ovzduší sloučeniny, které mohou mít velmi pozitivní účinky na člověka. Tyto sloučeniny, zvané fytonicidy, mohou skutečně snížit hladiny stresových hormonů u mužů i žen. Velkými průkopníky lesní terapie se stali japonští vědci Quing Li nebo Yoshifumi Myiazaki. Řadu vlastních výzkumů na toto téma provádějí i západní univerzity, mezi nimi například Standford University.
Účinky lesní terapie podle Yoshifuma Myiazakiho, autora knihy Shinrin-yoku: Lesní terapie pro zdraví a relaxaci:
- zlepšení oslabené imunity včetně zvýšení počtu tzv. NK buněk (natural killer cells), které bojují proti nádorům a infekcím,
- redukce pocitů stresu,
- snížení tepové frekvence a snížení krevního tlaku už po 15 minutách (po jednom dni lesní terapie přetrvává snížení až pět dní),
- zvýšení aktivity parasympatického systému (navození uvolnění),
- zlepšení kognitivních funkcí.
Shinrin-yoku zefektivnění pro západní svět
Zlepšit celkovou pohodu pomocí propojení člověka s přírodou má za cíl i „lesní terapie“, která přizpůsobila metody shinrin-yoku pro západní svět. Stojí na propracovaném systému několika jednoduchých aktivit, kdy se postupně zapojují všechny smysly, koncentrace, posiluje se pozornost a probouzí kreativita či představivost. Jedná se o venkovní aktivitu, která se koná za jakéhokoli počasí. Celý program bývá zakončen čajovým ceremoniálem spojeným s lehkým občerstvením a postupným návratem do běžné reality. Průvodci lesní terapií prošli intenzivním výcvikem, aby byli schopni účastníkům pomoci zlepšovat smyslové vnímání, pozornost a koncentraci. Jedná se zpravidla o lidi, kteří pracují ve velmi úzkém kontaktu a partnerství s přírodou, zejména lesem a lesním prostředím.
První čeští terapeuti
Prvním certifikovaným průvodcem lesní terapie v České republice se stal Aleš Pokorný z Forest Therapy, který absolvoval výcvik Association of Nature and Forest Therapy Guides and Programs. Druhým mezinárodně certifikovaným terapeutem pro Českou republiku je Aleš Miklík z Lesní Terapie: „Opustil jsem práci v prestižní společnosti a vydal se na trénink lesní terapie u americké Association for nature and forest therapy, jejíž zakladatel Amos Clifford adaptoval a zefektivnil metody shinrin-yoku pro západní svět. Během každé lesní ‚procházky‘ s účastníky je pro mne vždy obrovským povzbuzením a inspirací vidět, že moje vize byla správná – vidět, jak snadno se lidé mnoha zkušeností a původu dokáží snadno spojit s tímto způsobem ‚rozpomínání se‘ na štěstí, radost a zdraví, které jsou nám všem vlastní a tvoří náš skutečný vnitřní domov.“ Na Slovensku tento certifikát zatím nikdo nevlastní.
Návrat k přírodě i v saunování
Zelená terapie se promítá i do saunování. Kombinace relaxu, sauny a pobytu v přírodě správně očistí tělo i mysl. Finové to dobře vědí, a proto mají venkovní saunu téměř u každého domu, podle Skandinávců má totiž saunování venku téměř dvojnásobné účinky. „I v saunování je velkým trendem návrat k přírodě. Dříve bylo zvykem umístit wellness centrum a sauny ve sklepě. Dnes se k návrhu hotelového wellness přistupuje jinak a je velmi důležité spojení s přírodou. Do budoucna bude přibývat saunových světů, kde sauny budou venkovní a zasazené do klidného, přírodního prostředí. Dá se říci, že úspěšný bude projekt saun a wellness u lesa. Také hosté dávají přednost otevřenému prostředí, napojení na přírodu. Uvnitř v saunách se trend přírodního suanování projevuje v používání 100% přírodních éterických olejů, čerstvých bylinek, metliček. Zkušení saunoví mistři pak nabízí návštěvníkům krásné procedury navazující na tradiční saunové kultury ze severských zemí,“ vysvětluje Pavel Hofrichter, který se věnuje saunám a zážitkovému saunování již řadu let a je otcem myšlenky vzniku České asociace saunérů.
Zdraví každému na dosah
Hladinu stresu může snížit i infračervená sauna, která je relativně cenově dostupná i pro soukromé investory. Hlavní rozdíl mezi tradiční saunou a infračervenou saunou spočívá v tom, že jste doslova zahříváni zevnitř. To zase stimuluje produkci kolagenu, uvolňuje endorfiny a pomáhá resetovat spánkové vzorce. „Infrakabina nabízí jiné prohřátí než klasická sauna. Je však ideální do menších prostorů a může se stát krásnou, designovou součástí bytu. Výhodou infrakabiny je, že se nečeká na rozehřátí a během pár minut je kabina připravená na prohřívání. Také ji oceňují ti, kteří nemají rádi horké sauny, v infrakabině je cca do 60 °C. Při výběru je ale důležité jít do kvality, tedy vybírat spíše dražší infrakabiny. V Rakousku je nejoblíbenější Physiotherm, který má řadu certifikátů a zdravotních osvědčení. Infrakabiny mohou být také součástí hotelových pokojů v luxusních wellness resortech. Neprohřívají prostor a vzduch jako klasická sauna, infrapaprsky působí na tělo, pronikají až pod kůži a pomáhají detoxikovat organismus. Infrakabina je také vhodná pro podporu léčení kožních problémů, doporučuje se při bolesti zad nebo na uvolnění namáhaných svalů, také při rekonvalescenci po zlomeninách. S oblibou ji využívají sportovci,“ líčí její výhody P. Hofrichter, který poskytuje konzultace nejenom wellness centrům a hotelům, ale i individuálním investorům.
Saunování je tradiční procedura s bohatou historií. Nově se objevuje tzv. zážitkové saunování, saunové ceremoniály a dokonalá péče o návštěvníka. Saunové procedury mohou nabízet i provozovatelé menších saun, nebo hotelových wellness. Zde přichází ke slovu přírodní aromaterapie, novinkou je muzikoterapie v saunách i v relaxačních prostorách, oblíbené jsou relaxační ceremoniály. Velkou novinkou jsou pak kouřové rituály a použití vykuřovadel ve wellness. Jde o nejstarší aromaterapii, která se dnes vrací do saun, kde i v historii měla své místo. Mezi trendy v saunování patří stále individuální procedury, jako je například metličkování (mnohdy doprovázené medovým peelingem a zakončené koupelí v bylinkách). Při návrhu dispozičního řešení nových wellness provozů se dbá nyní na vytvoření prostoru právě pro nové služby, následnou dramaturgii centra. Řeší se příběh sauny, již nevítězí dřevěné krabice bez nápadu, ale sauny, které mají ducha a lidé tam zažijí nějaký pěkný zážitek i při běžné návštěvě.
Sabatikl na oddech
Potřeba udržovat rovnováhu mezi prací a oddychem, se ve světe projevuje tzv. wellness sabatikly, se kterými začínají společnosti jako s programy pro své zaměstnance. Tento průkopnický koncept označuje tři týdny (nebo i delší dobu dle potřeby) pracovního volna se zaměřením na zdraví a wellness. Tato doba je zároveň dostatečná na změnu životního stylu. Od obvyklé wellness nabídky se liší tím, že díky smartphonu nebo notebooku zůstáváte v kontaktu s prací. Dobře míněná rada odpojit se během sabatiklu od technologií na delší dobu je v realitě pro mnohé nereálná. Osobní rovnováha se zde hledá ve flexibilním programu, ve kterém je místo i pro konferenční hovory s kolegy nebo schůzky se spolupracovníkem. Odborníci wellness sabatiklu předpovídají velkou budoucnost – může být včleněn na doslova stovky míst, od pětihvězdičkových lázní po jednohvězdičkové kempy. Ať už bude wellness sabatikl zaměřený na ozdravný pobyt v přírodě nebo městské wellness s moderními saunovými rituály, důležité je dodržet jeho minimální délku – člověk totiž potřebuje nejméně 21 dní, aby změnil nebo upravil své návyky.
Text: Sláva Štefancová
Prečítajte si tiež: Město versus les - 1. část
