Na jedné straně město a koncept městských wellness, na straně druhé zvuky lesa a vůně stromů jako účinná ekoterapie. Nenechte se zmást soubojem město versus příroda. I do vysoce urbanizovaných oblastí pronikají vlivy, pro někoho šarlatánských a spirituálních východních medicín, zatímco účinky lesních koupelí potvrzuje seriózní věda. I proto se stávají součástí veřejného zdravotního systému jako důležitý nástroj prevence civilizačních chorob.

 

wellness trend 3

 

Podle statistik Světové zdravotnické organizace trpí depresí na 322 milionů lidí (z toho 53 milionů Evropanů), což je oproti roku 2005 nárůst o téměř 19 %. Podobná čísla platí například i pro úzkostné poruchy. Naše spojení s přírodou se v důsledku našeho urbanizovaného životního stylu zmenšuje. S mentálními onemocněními přitom přímo souvisí život v městském prostředí. Dnes ve městech žije 50 % světové populace, do roku 2050 bude toto číslo mnohem vyšší – podle odhadů OSN bude v této době v městských oblastech žít 68 % obyvatel planety. Pro ty, kteří žijí ve vysoce urbanizovaném městě, mohou být tím pravým řešením wellness centra. Městská wellness centra integrují řadu léčebných a detoxikačních zařízení, která pomáhají lidem udržovat zdravý život v moderním světě. Cílem mnoha těchto center je pomoci lidem zpomalit, zvládnout stres a úzkost, relaxovat a v konečném výsledku žít šťastnějším životem. Ať už se jedná o lázně nebo hotelové resorty, jógu a meditace, holistické a alternativní, západní nebo východní léčebné postupy, tato centra mohou být místem pro více procedur nebo se specializovat jenom na jednu oblast.

Oázy ve městě

Městská wellness centra, zejména v zahraničí, dnes také nabízejí jedinečné služby, některé až se spirituálním podtónem. Ke klasickému a stále žádanému ošetření pleti a těla, aromaterapii, světelné terapii, kyslíkové a magnetické terapii nebo muzikoterapii, přibývají centra specializovaná na ajurvédskou a čínskou medicínu. Je pozoruhodné, jak moc se liší západní a východní medicína v náhledu na lidské tělo a uzdravení. Západní medicína přijala anatomický a biochemický model – tělo z masa a krve. Tradiční čínská medicína, ajuvérda nebo šamanské tradice, i když se vyvíjely oddělené tisíce let a kilometrů, zase nezávisle na sobě vnímají tělo jako energetické pole. Předpokládají, že životně důležitá energie řídí procesy našich těl a mozků a uzdravení pochází z manipulace s tokem energie, která prochází naše těla, a to ve specifických energetických bodech.

Energie braná vážně?

Skepticismus kritiků a odsouzení celé této „New Age vlny“, jsou pochopitelné, využití našich elektromagnetických polí je v medicíně kritizováno celé roky. Biolog Michael Levin z elitního Wyss Institutu v Harvardu však říká: „Když jsou buňky a tkáně naživu, existuje mezi nimi bioelektrický potenciál uvnitř buňky i zvenku... Takže, bioelektřina je jiskra života. Ale důležitější je, že bioelektrický potenciál jen nejen vedlejším produktem života; je to médium, které buňky využívají ke komunikaci mezi sebou a vytvářejí sítě, které jsou více než součtem jejich částí.“ Vědecký svět se oproti tomu staví seriózně k biofotonice, pulzní magnetoterapii nebo optogenetice. Anna Bjurstam, průkopnice wellness a hlavní řečník na Globálním wellness summitu 2019, tvrdí, že tato medicína energií má budoucnost: „Domorodci měli po staletí znalosti o energii, ale teprve nyní je vědecká komunita bere vážně, takže i svět bude poslouchat. Neviditelné se stane viditelným a léčení energií bude důležité jako samotné wellness.“ Tento trend má mnoho směrů. Od frekvenční terapie pomocí zvuku, světla a elektromagnetické intervence po high-tech a biohacking technologie.

Biohacking chápeme jako systémový a kritický přístup k vlastní biologii, který neustále optimalizuje a přehodnocuje vnitřní a vnější vlivy a jejich efekt na energii, mentální výkonnost, celkové zdraví a wellbeing. Biohacking se opírá i o nejnovější vědecké poznatky z psychologie, meditace a zlepšování výkonu mozku, které jsou podloženy studiemi. Dobrým příkladem biohackera může být „ledový muž“, otužilec Wim Hof. Podle vědců je schopný aktivovat schopnosti, které jsou u každého z nás nevyužity a tak je schopen vydržet extrémní chlad, protože umí změnit fyziologii svého těla.

 

wellnes trend 2

 

Wellness bez vody

Výzkumy ukazují, že léčivý účinek na naši fyzickou a duševní pohodu má také příroda, která je pro naše zdraví životně důležitá a nezbytná. Životní styl a vzorce chování související s urbanizací jsou spojeny s chronickými nemocemi, sociální izolací, sníženou emoční pohodou, úzkostí a neštěstím. Řešením se zdá být wellness v přírodě. Na vztah člověka a přírody se zaměřuje „zelená terapie“ nebo „přírodní terapie“. Cílem této ekoterapie je zajistit uklidňující účinky na naši fyziologii, jako snížení krevního tlaku, zlepšení duševního zdraví, snížení úzkosti, deprese a stresu. Ekoterapie zahrnuje meditaci v přírodě, terapii při práci v zahradě, terapii s pomocí zvířat, fyzické cvičení v přírodě a lesní koupání (shinrin-yoku). Zvuky lesa, vůně stromů, sluneční světlo prosvítající listy a svěží, čistý vzduch uvolňují stres, dodají energii a vitalitu. Procházíme-li se meditativně lesem, má to na naši osobní pohodu pozitivní dopad, postačí na to pouhé dvě hodiny. Klesá nám krevní tlak, lépe se soustředíme, jsme kreativnější. Právě v Japonsku si tyto benefity moc dobře uvědomují a proto už léta praktikují shinrin-yoku. Slovo shinrin v japonštině znamená „les“ a slovo yoku pak „koupel“. Shinrin-yoku tedy znamená přesně koupání v lesní atmosféře a vnímání lesa jako takového všemi našimi smysly.

 

wellness trend 1

 

Autorem konceptu Lesní koupele je profesor Qing Li, docent Ústavu hygieny a veřejného zdraví na Nippon Medical School v Tokiu a prezident Japanese Society of Forest Medicine. Od roku 2004 provádí celou řadu experimentů, které ukazují, že shinrin-yoku má skutečné zdravotní výhody pro organismus. Je také autorem knihy s názvem „Šinrin-joku, japonské umění lesní terapie s podtitulem Jak vám stromy pomohou najít zdraví a štěstí“.

Autor: Sláva Štefancová

 

Prečítajte si tiež: Nie je víno ako víno

vina nizkozasahove 2