Na jedné straně město a koncept městských wellness, na straně druhé zvuky lesa a vůně stromů jako účinná ekoterapie. Nenechte se zmást soubojem město versus příroda. I do vysoce urbanizovaných oblastí pronikají vlivy, pro někoho šarlatánských a spirituálních východních medicín, zatímco účinky lesních koupelí potvrzuje seriózní věda. I proto se stávají součástí veřejného zdravotního systému jako důležitý nástroj prevence civilizačních chorob.
Podle statistik Světové zdravotnické organizace trpí depresí na 322 milionů lidí (z toho 53 milionů Evropanů), což je oproti roku 2005 nárůst o téměř 19 %. Podobná čísla platí například i pro úzkostné poruchy. Naše spojení s přírodou se v důsledku našeho urbanizovaného životního stylu zmenšuje. S mentálními onemocněními přitom přímo souvisí život v městském prostředí. Dnes ve městech žije 50 % světové populace, do roku 2050 bude toto číslo mnohem vyšší – podle odhadů OSN bude v této době v městských oblastech žít 68 % obyvatel planety. Pro ty, kteří žijí ve vysoce urbanizovaném městě, mohou být tím pravým řešením wellness centra. Městská wellness centra integrují řadu léčebných a detoxikačních zařízení, která pomáhají lidem udržovat zdravý život v moderním světě. Cílem mnoha těchto center je pomoci lidem zpomalit, zvládnout stres a úzkost, relaxovat a v konečném výsledku žít šťastnějším životem. Ať už se jedná o lázně nebo hotelové resorty, jógu a meditace, holistické a alternativní, západní nebo východní léčebné postupy, tato centra mohou být místem pro více procedur nebo se specializovat jenom na jednu oblast.
Oázy ve městě
Městská wellness centra, zejména v zahraničí, dnes také nabízejí jedinečné služby, některé až se spirituálním podtónem. Ke klasickému a stále žádanému ošetření pleti a těla, aromaterapii, světelné terapii, kyslíkové a magnetické terapii nebo muzikoterapii, přibývají centra specializovaná na ajurvédskou a čínskou medicínu. Je pozoruhodné, jak moc se liší západní a východní medicína v náhledu na lidské tělo a uzdravení. Západní medicína přijala anatomický a biochemický model – tělo z masa a krve. Tradiční čínská medicína, ajuvérda nebo šamanské tradice, i když se vyvíjely oddělené tisíce let a kilometrů, zase nezávisle na sobě vnímají tělo jako energetické pole. Předpokládají, že životně důležitá energie řídí procesy našich těl a mozků a uzdravení pochází z manipulace s tokem energie, která prochází naše těla, a to ve specifických energetických bodech.
Energie braná vážně?
Skepticismus kritiků a odsouzení celé této „New Age vlny“, jsou pochopitelné, využití našich elektromagnetických polí je v medicíně kritizováno celé roky. Biolog Michael Levin z elitního Wyss Institutu v Harvardu však říká: „Když jsou buňky a tkáně naživu, existuje mezi nimi bioelektrický potenciál uvnitř buňky i zvenku... Takže, bioelektřina je jiskra života. Ale důležitější je, že bioelektrický potenciál jen nejen vedlejším produktem života; je to médium, které buňky využívají ke komunikaci mezi sebou a vytvářejí sítě, které jsou více než součtem jejich částí.“ Vědecký svět se oproti tomu staví seriózně k biofotonice, pulzní magnetoterapii nebo optogenetice. Anna Bjurstam, průkopnice wellness a hlavní řečník na Globálním wellness summitu 2019, tvrdí, že tato medicína energií má budoucnost: „Domorodci měli po staletí znalosti o energii, ale teprve nyní je vědecká komunita bere vážně, takže i svět bude poslouchat. Neviditelné se stane viditelným a léčení energií bude důležité jako samotné wellness.“ Tento trend má mnoho směrů. Od frekvenční terapie pomocí zvuku, světla a elektromagnetické intervence po high-tech a biohacking technologie.
Biohacking chápeme jako systémový a kritický přístup k vlastní biologii, který neustále optimalizuje a přehodnocuje vnitřní a vnější vlivy a jejich efekt na energii, mentální výkonnost, celkové zdraví a wellbeing. Biohacking se opírá i o nejnovější vědecké poznatky z psychologie, meditace a zlepšování výkonu mozku, které jsou podloženy studiemi. Dobrým příkladem biohackera může být „ledový muž“, otužilec Wim Hof. Podle vědců je schopný aktivovat schopnosti, které jsou u každého z nás nevyužity a tak je schopen vydržet extrémní chlad, protože umí změnit fyziologii svého těla.
Wellness bez vody
Výzkumy ukazují, že léčivý účinek na naši fyzickou a duševní pohodu má také příroda, která je pro naše zdraví životně důležitá a nezbytná. Životní styl a vzorce chování související s urbanizací jsou spojeny s chronickými nemocemi, sociální izolací, sníženou emoční pohodou, úzkostí a neštěstím. Řešením se zdá být wellness v přírodě. Na vztah člověka a přírody se zaměřuje „zelená terapie“ nebo „přírodní terapie“. Cílem této ekoterapie je zajistit uklidňující účinky na naši fyziologii, jako snížení krevního tlaku, zlepšení duševního zdraví, snížení úzkosti, deprese a stresu. Ekoterapie zahrnuje meditaci v přírodě, terapii při práci v zahradě, terapii s pomocí zvířat, fyzické cvičení v přírodě a lesní koupání (shinrin-yoku). Zvuky lesa, vůně stromů, sluneční světlo prosvítající listy a svěží, čistý vzduch uvolňují stres, dodají energii a vitalitu. Procházíme-li se meditativně lesem, má to na naši osobní pohodu pozitivní dopad, postačí na to pouhé dvě hodiny. Klesá nám krevní tlak, lépe se soustředíme, jsme kreativnější. Právě v Japonsku si tyto benefity moc dobře uvědomují a proto už léta praktikují shinrin-yoku. Slovo shinrin v japonštině znamená „les“ a slovo yoku pak „koupel“. Shinrin-yoku tedy znamená přesně koupání v lesní atmosféře a vnímání lesa jako takového všemi našimi smysly.
Autorem konceptu Lesní koupele je profesor Qing Li, docent Ústavu hygieny a veřejného zdraví na Nippon Medical School v Tokiu a prezident Japanese Society of Forest Medicine. Od roku 2004 provádí celou řadu experimentů, které ukazují, že shinrin-yoku má skutečné zdravotní výhody pro organismus. Je také autorem knihy s názvem „Šinrin-joku, japonské umění lesní terapie s podtitulem Jak vám stromy pomohou najít zdraví a štěstí“.
Autor: Sláva Štefancová
Prečítajte si tiež: Nie je víno ako víno