17. 05. 2013

Hnutí Slow Food bylo založeno jako odpor proti masivně se šířícímu globalizovanému stravování ve stylu fast-food, průmyslové velkovýrobě potravin a standardizaci jejich chutí. Je proti mizení místních gastronomických tradic a slábnoucímu zájmu lidí o to, jaké jídlo jedí, odkud pochází, jak chutná a jak jeho konzumace ovlivňuje okolní svět a životní prostředí.

Na rozdíl od obecně rozšířené představy Slow Food není primárně zaměřen na gastronomii nebo spojení například jídla a vína, ale na podporu malých zemědělců a producentů potravin, kteří tyto suroviny do gastronomie dodávají. Jídlo, jeho příprava a konzumace však hrají důležitou roli, protože jsou vnímány jako jeden ze základních prvků a činností lidského života, kterému je třeba vrátit jeho význam. Motto hnutí „Dobrý, čistý a fair..." vyjadřuje konec konců i spojení jídla s odpovědností i s potěšením. Filosofii Slow Food naplňuje nejen dobré jídlo a potravinářské výrobky, ale i to, že obojí bylo vyprodukováno bez použití nadbytečných chemických přípravků a přineslo svým výrobcům spravedlivou odměnu.

Hnutí, které roste

Hnutí Slow Food založil v roce 1986 italský novinář a gastronom Carlo Petrini jako odezvu na otevření nové pobočky nadnárodního řetězce McDonald přímo na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě. Organizace Arcigola, jak se nejprve nazývalo, se změnila na hnutí Slow Food v roce 1989 na mezinárodním setkání v Paříži, kde vznikl Manifest Slow Food, podepsaný delegáty z 15 zakládajících zemí. V současné době má Slow Food přes 100 000 členů ve 153 zemích světa a získává si každodenně stále další a další příznivce. Hnutí Slow Food tvoří jednotlivá místní sdružení, která se nazývají konvivia a sdružují individuální osoby s obecným zájmem o potraviny a potravinářské produkty i o cesty, kterými se dostávají na náš stůl, a o způsob, jakým jsou vyráběny. Stejně tak jim není lhostejné ani regionální i národní kulinární dědictví a potravinářské tradice. Konvivia organizují na místní nebo regionální úrovni různé aktivity související s uvedenou oblastí, ať už jsou to návštěvy místních farmářů, ochutnávky zajímavých regionálních produktů, spolupráce s místními restauracemi, společná vaření nebo přednášky pro členy, veřejnost nebo školní mládež. Atraktivní jsou i tematické exkurze za zajímavými produkty nebo recepty.

Jedinečný gastronomický zážitek
I když to vypadá, že Slow Food je ve své podstatě organizace zaměřená na ekologické zemědělství a význam pro hotelnictví a gastronomii vlastně nemá, přes fungování sítě Terra Madre se dostáváme k největší mezinárodní akci. Pořádá jí sdružení Slow Food a každé dva roky přivádí do italského Turína kolem 200 000 návštěvníků. První částí je Terra Madre – mezinárodní konference na téma udržitelného zemědělství a potravinářství s účastí téměř 5 000 delegátů a druhou Salone del Gusto – unikátní třídenní výstava a prezentace potravinářských produktů z celé Evropy. Právě Salone del Gusto je pro kteréhokoliv kuchaře nebo gastronoma úžasným zážitkem a skvělou zkušeností a inspirací, přenositelnou i do našich provozů a k našim zákazníkům. Členství ve Slow Food a zájem o jeho aktivity přinese prakticky každému, kdo pracuje v gastronomii, nepřeberné množství inspirace a odborných informací.

Hledejte šneka na dveřích
Cílem hnutí Slow Food v oblasti stravování a gastronomie je především propojit a vzdělávat výrobce a farmáře společně s hoteliéry a restauratéry a naučit je, jak se navzájem podporovat a pomáhat si k prospěchu obou stran i zákazníka. A to je samozřejmě aktivita snadno přenositelná i do našich podmínek – konec konců vlna zájmu o regionální čerstvé potraviny či farmářské trhy se valí Českou i Slovenskou republikou a nevypadá to, že by měla v dohledné době zeslábnout. Slow Food filosofie v oblasti používání čerstvých místních surovin a omezení konvenienčních přípravků a dovážených produktů zemědělské a potravinářské megaprodukce je právě to, co zákazníky gastronomie v hotelích a restauracích oslovuje. V České republice již funguje systém doporučování restaurací, které vaří v souladu s filosofií Slow Food a které po ověření místním konviviem dostávají na dveře na jeden rok nálepku s logem Slow Food a textem „Doporučeno Slow Food konviviem". Nálepka je vydávána místním konviviem, které může nejlépe ohodnotit skutečně regionální charakter restaurace. V současnosti je v České republice takto označeno kolem dvaceti individuálních i hotelových restaurací a počet zájemců o toto doporučení roste i přes jeho přísná kritéria.

text: Martin Hrabec
foto: Slow Food International, Alberto Peroli